Temná romance - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Draco se poznává s Lucrecií a svými novými spolubydlícími.

24.08.2014 (14:00) • zdemari • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 1× • zobrazeno 891×

Pohled Draca

Černovláska se na mne otočí. Pohlédne do mých očí a já zjistím, že ty její mají stejnou barvu jako její vlasy. Není ani moc vysoká a ani moc malá, tak akorát. Můžu říci, že se mi líbí. Ona mezitím přeskakuje pohledem mezi mnou a mým otcem. Zdá se, že mne nezná, ale mého otce ano. Kdo by ho taky neznal? Ředitel se nezdá nadšen naším setkáním a rychle nás představí. Takže Montaneigro. To jméno mi něco říká, ale asi nejsou tak významní, abych věděl co. Černovláska se jmenuje Lucrecia. Někdo má evidentně rád Borgiu. Jestlipak střídá své nápadníky tak často, jako Borgia své manžely? Potřesu si rukou s jejím otcem, načež přichází ta její. Políbím ji, ale jen náznakem. Tak, jak vyžaduje etiketa. Do místnosti vchází jakási šprtka a odvádí Lucrecii. Je vidět, jak ji otec zpraží pohledem. Takže je to určitě další z těch, kteří chtějí mít doma úžasně dokonalou dceru. Lucrecie po mně hodí posledním pohledem, který jí oplatím, a pak už je pryč. Nevím, co si o ní mám myslet. Na jednu stranu se zdá být velice pěkná. Na druhou stranu to bude určitě rozmazlená holčička operovávaná svými rodiči.

„Nashledanou, pánové,“ rozloučí se s námi její otec, načež zmizí v zelených plamenech. Ředitel se pak zaměří na nás. Než se však stihne nadechnout, do dveří vejde znovu ta šprtka.

„Výborně, Rose. Odveď, prosím, mladého pana Malfoye do jeho pokoje,“ zavelí. Vezmu si svůj kufr, kývnu na otce a vydám se za šprtkou. Jdeme mnohými chodbami, až si myslím, že mne snad schválně vede tak dlouho, aby se na mne mohla dívat. Ne, že by nebylo na co. Nakonec dojdeme ke dveřím s číslem padesát. Beze slova na mne kývne a nechá mne tam stát. Zhluboka se nadechnu a vejdu do místnosti. Mám pocit, že na místě omdlím. Samozřejmě, kdyby to bylo společensky přípustné. V pokoji totiž nejsem sám. Mám spolubydlící. Myslel jsem si, že takto prestižní akademie bude mít jednolůžkové pokoje, ale evidentně jsem se spletl. Pohlédnu na svého spolubydlícího, který je přítomný. Vypadá jako Casanova v mladším vydání říznutý vílou.

„Ahoj, já jsem Gerard.“ Zvedne se a natáhne ke mně ruku.

„Draco,“ konstatuji suše, aby bylo jasné, že se s ním nechystám nějak přátelit. Jeho přízvuk je francouzský a dle vzhledu soudím, že chodí do Krásnohůlek. To mi tak ještě scházelo. Rychlostí blesku si vybalím. Gerard si svou třetinu pokoje upravil k obrazu svému. Všechno je tmavě modré. Ušklíbnu se a svou třetinu pokoje přetvořím do barev zmijozelských. Jsem zvědav, kdo obsadí poslední třetinu. Tento spolubydlící totiž ještě není přítomný. Otočím se k odchodu, ale v tu chvíli se dveře otevřou a do nich vstoupí poslední spolubydlící. Longbottom. Mám chuť na místě křičet. Škoda, že ani toto není společensky přípustné.

„Longbottome,“ vyslovím ve chvíli, kdy najdu hlas a kývnu mu na pozdrav. Jenom mi pokývne, evidentně není schopen slova. Urychleně opustím pokoj a chystám se utápět v představě, že se mi to jen zdá. Zamířím náhodným směrem. Projdu několika chodbami, a když se chystám zatočit za další roh, kdosi do mne narazí. Ten kdosi upadne na podlahu, ale já samozřejmě zůstanu stát. Malfoyové přece nepadají. Pořádně se podívám, kdo to je, a nestačím se divit.

„Ale, ale, slečna Montaneigro.“

Autor: zdemari (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter

Sdílet

Diskuse pro článek Temná romance - 4. kapitola:

1. Ali přispěvatel

24.08.2014 [19:43]

Drahá, tvá kapitola mě neskonale potěšila a ještě víc mě potěšilo, že jsi ji konečně napsala a vydala! Emoticon Kapitola byla skvělá. Rychle (bohužel až moc na to, jak je krátká) plynula a já si ji užila. Teda nejvíce si mě dostala "Casanovou za mlada říznutým vílou". Pak jsi k tomu přidala korunu s Nevillem a byla jsem pod postelí. To jsem se tlemila až do konce povídky. Jinak se mi kapitola celkově líbila a doufám, že brzy přibude další. Emoticon