Burning Out The Way: Epilog • OurStories.cz ~ naše povídky

Finále.

31.05.2021 (14:00) • TinkerTailorSoldierSpy • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 0× • zobrazeno 461×

Postupně se všichni bystrozoři přemístili pryč z budovy na Příčnou, kde vládla panika. Směrem od banky se ulicí řítil dav lidí. Shawová se přemístila přímo do středu pěší zóny, takže by ji nejspíš dav byl býval vzal s sebou, kdyby ji před ním Jerseyová včas nezachránila stažením ke kraji.

„Uf!“ zafuněla překvapeně mladší z bystrozorek a vyslechla si od zkušenější přednášku o tom, že má být opatrná, když se někam přemisťuje.

No jasně… Když byl opatrný Merlin, říši mu vzala Morgana, a když bylo opatrné ministerstvo kouzel, činil se Grindelwald.

„Bystrozoři, ke mně!“ ozval se odkudsi McKinnonův řev a Shawová se konečně otočila čelem k budově banky. Z toho, co spatřila, jí spadla brada. Na střeše seděl drak. Regulérní, živé zvíře, které srdceryvně řvalo, zmateně máchalo křídly a zatínalo drápy do střešních tašek. Jen kousek od něj byla ve střeše díra, jíž se patrně dostal ven.

„U Merlinových vousů…“ vydechla brunetka s vytřeštěnýma očima. Věděla, že někteří mocní a vlivní si nechávali sejfy hlídat draky. O takovéhle incidenty si tak podle jejího názoru říkali.

Jerseyová do ní dloubla loktem, což ji dostalo zpět do reality. Spěchaly za šéfem, blíže k budově banky. Jen co se ty dvě dostaly blíže, Cecily zmerčila, že tam nebyli sami. Echo už očividně dostali i magihasiči, proto vedle McKinnona stál Travers s nějakou fešnou kolegyní a společně něco horečně probírali, ukazujíce na budovu.

Cecily se už potřetí toho rána cítila krajně nesvá, obzvláště když zaznamenala, že se na sebe ti dva rošťácky usmáli a… no, zkrátka se k sobě nějak moc měli na to, že se poprvé potkali několik měsíců zpět.

„Máme tu uteklého, raněného, slepého draka, kterému se Příčná očividně zalíbila. Naneštěstí už spálil dva lidi proto, že je frustrovaný, naštvaný a zmatený. Jedou si pro něj odborníci z Rumunska, našim úkolem je zajistit, aby nenapáchal další škodu,“ informoval je McKinnon, Shawová v pauze očima utekla k drakovi.

Bylo jí ho neskutečně líto, a tak se rozhodla, že udělá všechno proto, aby ho uchránila ještě většímu traumatu, než jaké už měl. „Jo, abych nezapomněl… představuji vám vedoucího oficiální brigády magihasičů, Reuela Traverse. Komu to ještě není jasné, dneska budeme spolupracovat s magihasiči. Více vám k tomu řekne sám…“

S tím McKinnon poplácal Traverse po rameni, snad aby mu dodal jakousi morální podporu. Shawová k němu sjela očima a přála si, aby mohla ovlivnit své červenání, když si uvědomila, že na ni Travers taky koukal.

„Dobrý den přeji všem. Předně potřebujeme dva z vás k evakuaci lidí z ulice.“ Jako první se dobrovolně přihlásila Jerseyová, Browna pak vybral McKinnon. Travers každého z nich přidělil k jednomu z čekajících magihasičů (Brown dostal jedinou magihasičku široko daleko). „Dva potřebuju dole u budovy pro případ, že by zase začal chrlit oheň předtím, než těsně u něj vytvoříme štít.“ Los vyšel na Mendese a Kennedyho – dočasnou náhradu za Smitha z odboru záhad. Ti se tak přidali ke třem přítomným požárníkům. „Vás dva budu potřebovat u sebe. Gringottovi říkali, že ten drak neutekl sám od sebe.“

Oba muži vyndali hůlky a už už se šinuli směrem do nitra banky. Shawová je ale zastavila. „P-počkat!“ Otočili se na ni. „J-já… pane, žádám o povolení přiblížit se k drakovi.“

„Cože? Proč se k němu sakra chcete přibližovat?“ tápal McKinnon.

„Musí se uklidnit… někdo z nás ho musí uklidnit,“ informovala šéfa – anebo šéfy?! – o tom, jak to viděla ona, „vlastně to mělo být udělaný už dávno. Sám jste řekl, že ten chudák je zraněný a zmatený, i tak k němu ale přistupujete, jako by tohleto všechno zavinil!“

McKinnon se zamračil. „Shawová, co to zas kecáte? Ten váš chudák už stihnul spálit dva lidi,“ připomněl jí věcně. „Souhlasím s vámi v tom, že je třeba ho uklidnit, ale proto sem ministerstvo povolalo drakology. Vás je teď potřeba jinde!“

„Eh, jestli můžu, to, co řekla Cecily, není úplně od věci,“ zahučel Travers a Shawová i McKinnon na něj překvapeně jukli. Napřed k tomu nic neřekl, jenže McKinnon přimhouřil oči a Trave si byl jistý, že se mu na to chystá něco nehezkého opáčit, pravděpodobně o jeho zálibě vůči McKinnonově podřízené. Naštěstí mu hledání pragmatického důvodu toho, proč to, co Shawová řekla, bylo relevantní, nezabralo dlouho. „Vlastně už jsem tam předtím chtěl poslat někoho ze svých, ale nikdo se dobrovolně nepřihlásil, tak jsem na to netlačil. Přece jenom, byly tu naléhavější problémy – hořící lidi a tak…“

„No vida!“ vyjekla Shawová energicky a McKinnon semknul čelisti. Traversovi zacukaly koutky, ale nic k tomu neřekl. Byl si vědom, že tohle byl interní problém bystrozorů, do kterého se už zvládnul zamíchat až nad hlavu. „Pane, prosím! To zvíře je nestabilní!“

„Přesně tak! A ještě k tomu vás může zabít! Kdybych poslal bystrozorku, která na zacházení s magickými tvory není cvičená, za zvířetem se čtyřmi X ve Scamanderově klasifikaci, koledoval bych si o padáka, sakra!“ rozčiloval se McKinnon. Výraz Shawové ovšem ještě trochu upadl a McKinnon frustrovaně zaječel: „Co jste si to zase vzala do hlavy, ženská?! Vždyť se ani nedokážete řádně bránit ohni, když na to přijde!“

„To není fér! Byla jsem to já, kdo vás před ohněm zachrá-“

„Půjdu s ní,“ ozval se Travers, čímž ji přerušil ještě předtím, než stihla říct něco, čeho by eventuálně litovala. Bystrozor ho propálil vražedným pohledem. „Když dojde na oheň, budu tam. Neboj, přivedu ti ji zpátky v celku.“

McKinnon rezignoval. Neměl motivaci těm dvěma bláznům cokoli zakazovat. Shawová na něj upírala svá nadějeplná, obrovská, hnědá kukadla a Travers ji v jejím rozmaru podporoval. Co s tím mohl on, pouhopouhý čaroděj, dělat? Nic, pokud je nechtěl oba proklít Imperiem.

„Tak fajn! Dělejte si, co chcete. Mě tu stejně nikdo nepotřebuje,“ zavrčel nakonec uraženě a vydal se do nitra banky za účelem zatčení domnělého lupiče.

Konec dobrý, všechno dobré, prohnalo se hlavou Shawové, když dopsala poslední tečku za hlášením. Odložila brk a protáhla se. Právě když vstala, ohnula se v zádech a přitáhla si hlavu k holením, aby ulevila páteři, doneslo se k ní ode dveří odkašlání.

„No tedy, to je pohled,“ prohlásil pobaveně.

Bleskově se narovnala a otočila se kolem své osy. „J-jé… čau. Nevěděla jsem, že-“

„Klid, to byl vtip,“ ujistil ji, teď už s regulérním úšklebkem. Cecily se přistihla, jak přemýšlí nad tím, jak dlouho mu ještě bude trvat rozhoupat se a někam ji pozvat. „Ten pohled mi ani za mák nevadil.“

Tentokrát se úsměv na tváři vyrýsoval i Shawové. Popadla bundu, hlášení odlevitovala McKinnonovi na stůl a pak odkráčela ke dveřím.

„To je fajn, pane veliteli,“ prohodila hravě, „protože by bylo dost blbý, kdyby tohle zalíbení bylo jednostranný.“

Travers jí pomohl do bundy, přičemž se rukama trochu déle zdržel na jejích ramenou. Nevěděl, jestli si ji náhodou neidealizoval, ale ucítil, z jejích vlasů slabou vůni jablek a skořice. Připomnělo mu to štrůdl, který zbožňoval už od dětství. Nutil skřítku, aby mu ho pekla, když s rodiči přijeli z Německa. Jeho první žena měla cukrárnu a jeho druhá žena… no, ta štrůdl nedělala – už tehdy měl vědět, že to manželství neskončí dobře.

Ale Cecily dala štrůdlu nový rozměr. Přinesla totiž štrůdlu hromadu nových, pozitivních asociací, což vítal.

„Ehm… díky,“ špitla a odstoupila od něj.

„Nemáš zač,“ vypravil ze sebe, jakmile si uvědomil, že se choval dost divně. Jako nějaký nejistý adolescent… Merline, tohle vážně nepotřeboval. „Poslyš, Cee, napadlo mě, že bychom mohli ten náš dnešní úspěch jít oslavit. Jestli-“

Sledoval, jak jí tvář rozjasňoval široký úsměv. Bylo to nakažlivé, nemluvě o tom, že mu srdce vynechalo úder.

„Hm, to zní dobře,“ přerušila ho a on se na moment zarazil, třebaže z jejího počínání bylo jasné, že to přijde. Věděl to, jen pro něj bylo těžké si připustit, že by tak mladá, krásná čarodějka mohla mít zájem zrovna o něj. Nebyl na takovou odezvu z čistokrevných společenských kruhů zvyklý. Už teď ale dokázal říct, že bylo zatraceně lehké si na to zvyknout.

Rozšířil svůj úsměv, než se spolu odebrali pryč z kanceláře.

„Dobře, tak večeře? Jakou kuchyni máš ráda?“

„Indickou, ta je nej! Kdykoli..." odpověděla ještě předtím, než se za nimi zavřely dveře výtahu.

Drazí čtenáři,

pokud jste u této povídky vydrželi až do konce, tak před Vámi smekám a děkuji Vám za přízeň! Technicky vzato, BoTW má dohromady 10 kapitol, každá má něco málo přes 1000 znaků. Úplný konec si budete muset domyslet. Burning Out The Way (název vzat z refrénu písně Just Like Fire od Pink) vznikla v šesti dnech v březnu 2021. Jména hlavních postav byla vybrána na základě zvukomalby. Moje vize (samozřejmě ji nikomu necpu, jen říkám, jak to vidím já) je taková, že Cecily u bystrozorů nezůstane, na MK ale bude pracovat i nadále. S McKinnonem budou přáteli. S Travem to Cee nějak dá dohromady, jenže, jak víme, blíží se První kouzelnická válka, ve které Traveův příbuzný vyvraždí McKinnonovy. Je otázkou, jestli se dokáže Cee přes to přenést, nebo zda bude ze smrti přítele vinit Travea samotného... A taky je otázkou, zda nebude muset opustit Británii proto, že je mudlorozená.

Jak jsem uvedla v komentářích k jedné z kapitol, k napsání příběhu tohoto typu mne inspiroval seriál z hasičského prostředí.

Tak, a teď už víte úplně všechno.

Ještě jednou tedy děkuji všem, kteří to vydrželi až sem, a taky těm, kteří horečně komentovali!

Loučím se s Vámi, přeji všem krásné léto a doufám, že se sejdeme u některé z dalších povídek! :)

Tinker

« Předchozí díl

Autor: TinkerTailorSoldierSpy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter