OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » Proč právě já?



Proč právě já?Neptejte jak sem na tohle přišla, prostě mne to napadlo, ale doufám, že se vám to bude líbit.
Co když se vám během pár sekund změní život a vy s tím nemůžete vůbec nic dělat. Olívie žila svůj život jak mohla, dokud se jí do něho nepřipletl Damon.

EDIT: Článok neprešiel korekciou!


Pohled Olívie:

Seděla sem na zemi svého pokoje a psala si svůj deník, který si vedu už od doby co sem poprvé dostala od mamky facku. Od té doby si píšu deník každý den.

Milý deníčku,

dneska se toho moc nestalo. Měla sem službu za barem a zrovna tam seděl moc milý a sexy kluk se kterym sem si povídala celej večer, ale vůbec nevím o čem, vlastně ani nevím jak se jmenuje. Doufám, že ho zítra zase uvidím, protože mám zase službu. Doufám, že se dozvím i jeho jméno.

Zaklapla jsem deník a šla ho schovat do uvolněného prkna v podlaze, protože kdyby mamka věděla, že si píšu deník byla by to katastrofa.

 

Pohled Damona:

Ve chvíli kdy sem pil z té servírky z baru sem se nedokázal ovládnout. Po tom co sem jí dal do pořádku sem šel najít něco jiného co by mi nevadilo zabít. Zvláštní, ještě nikdy sem nikoho nenechal na živu, ale ona je tak, nedokážu to vysvětlit, ale nechci jí ublížit. Bohužel její krev je tak dobrá, ještě nikdy sem neměl lepší. Zítra musím znova do toho baru.

 

Pohled Olívie:

Vstala sem a zjistila, že nestíhám tak sem se šla oblíknout, abych mohla jít zase do práce. Víte je zajímavý, že já pracuju v noci a spim ve dne. Potom co sem se nasnídala a dala do pořádku sem se vydala do práce. Tam už na mě čekala ještě jedna holka se kterou pracuju. Andie.

„Ahoj Liv.“Andie mě pozdravila jako první a už mi ukazovala, že mám spoždění.

„Andie promiň. Já nevím jak se to mohlo stát, ale zaspala sem promiň.“

„Mně to nevadí, ale ty budeš mít problém. Šéf se po tobě už ptal tak sem mu řekla, že si vzadua vybaluješ krabice. Víc se o to nestaral a šel domů.“

„Děkuju.“

Potom co sem si povídala s Andie mě opravdu poslala vybalovat krabice. Vybalovala sem asi hodinu a potom vyšla obsloha na mě. Všimla sem si toho kluka ze včerejška a šla se ho zeptat co si dá, protože mě celou dobu pozoroval a už sem to nemohla vydržet.

„Ahoj, co si dáš?“

„Whiskey.“

„ Chvíli počkej.“

Šla sem mu pro to, ale cestou sem zakopla o svojí nohu a málem se zkácela k zemi kdyby mě někdo nezachytil. Byl to on, ten kluk, ale jakto vždyť byl před chvílí támhle a najednou je tady? Jak je to možný?

„Páni ty máš, ale postřeh.“

„No dík, pro tebe všechno.“

„Tak díky.“Myslím, že sem se začervenala, ale to už sem byla na odchodu k baru. K mojí smůlie on šel za mnou.

„Víš, že nemušíš chodit za mnou? Chodit umim jenom tohle byla menší výjmka.“

„No víš radši to nebudu riskovat a nechci, aby sis něco udělala.“

Došli sme k baru a povídali si až do konce mojí směny. Potom mě doprovodil domů a já muvěnovala polibek na dobrou noc. Nebyl to velký, vášnivý polibek, ale spíš jako když se loučíte s kámošem. Jemu to, ale nestačilo a vrhl se na moje rty. Vyrazili sme dveře avrhli se do mýho bytu kde to po chvíli vypadalo jakoby se tu prohnal hurikán, knížky na zemi, oblečení na zemi a my dva v posteli. Líbal mě na celém těla, ale pak se zastavil u mé krční tepny a zakousl se do ní. Co mi to udělal? Jak to udělal?

„Prosím neubližuj mi, prosím.“Tyhle slova sem už skoro brečela.

„Ale prosímtě nikdy bych ti neublížil.“

„Proč? Vždyť se známe sotva dva dny.“

„Aha a to normálně lezeš s chlapama do postele když je znáš dva dny?“

„Jedna nula pro tebe, ale neodpověděl si. Proč?“

„Protože mi na tobě záleží, nedokážu to vysvětlit, ale je to tak.“Potom mi říkal všechno o upírech a já poslouchala zatímco sme leželi v objetí.

„Takže upíři nikdy nezestárnou?“

„Ne nikdy.“

„A už se někoho přeměnil?“Co když ano a já sem jenom další z mnoha.

„Ano, ale nebylo to z lásky ani z ničeho podobného spíš z nudy.“

 „A mě chceš přeměnit taky jenom z nudy?“ Jeho odpovědy sem se bála a myslela si, že sem jenom jeho další hračka co opravdu chce přeměnit z nudy.

„Já vlastně ani nevím jestli tě chci přeměnit, protože nechci, abys trpěla tak jako já.“

„Dobře, takže tohle bylo jenom proto, že si neměl co dělat?“

„Ne, to rozhodně ne. Už sem ti to říkal.“

„Dobře, ale proč tedy. Vždyť....“Tohle byli moje slova co sem řekla než sem se probudila jako upírka a Damona z celého srdce nenáviděla, ale nejhorší ze všeho na tom celém bylo to že než ze mne začal pít se myslela na tom jak ho miluju. Parchanta jednoho


Pohled Damona:

Pořád se jenom ptala a ptala a ptala. Prostě sem se neovládl a začal z ní pít. Až potom co její srdce přestalo být sem si uvědomil co sem provedl. Ona mi zemřela v náručí a já věděl, že mne za tohle bude příšerně nenávidět. Ajá jí to usnadním tím, že navždy zmizím z jejího života.


Tady je obrázek Olívie, aby ste měli představu.

Olívie




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proč právě já?:

1. Destiney přispěvatel
09.07.2013 [15:49]

DestineyJe to zajimavy napad. Pojala bych ho ale spis jako kapitolovku Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!