OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » V objetí zrůdy 7



V objetí zrůdy 7Pobyt v sídle bratrstva se Belle neúprosně krátí. Ví, že ji pak odvedou a nebude se moct už vrátit. Vsadí proto všechno na jedinou kartu. Ta však shoří, jako by ji hodila do rozžhavených ulíků.
A Zsadist půjde hodit bratrskou řeč s Phurym ;o).

7. kapitola

Zsadist strávil celé odpoledne v tělocvičně a bylo mu jasné, že budou potřebovat nový boxovací pytel. Nějak se ale musel vybít a nikdo nebyl po ruce. Což bylo taky vlastně dobře.

Pořád viděl Bellu, jak se provinile vymrštila na přes postel co nejdále od něho. Bylo mu jasné, že ji ráno vyděsil a na ten svůj útěk taky nebyl zrovna hrdý, ale jak ji na poslední chvíli zachytil a ona zůstala jen kousek nad ním, všechno se mu zase vrátilo. Vzpomínky, které by nejraději z paměti vyřízl jako vřed. Jenže i kdyby se mu to povedlo, pořád byl tím co z něj udělali.

 

Z tělocvičny zamířil přímo do kuchyně. Popadl láhev vody a hltavě pil, dokud v ní něco bylo. Koutkem oka vnímal Phuryho, který jej pátravě pozoroval.

„Děje se něco?“ zavrčel.

„Ne,“ zavrtěl okamžitě Phury hlavou. „Jen mě překvapilo, že si tak brzo dole.“ Zhodnotil jeho zpocené oblečení. Uvažoval, jestli jeho brzký úprk z ložnice má co dělat s Bellou a tím, co jí včera řekl. Zsadist se však tvářil normálně – tedy v rámci jeho možností.

Zmačkal prázdnou láhev podíval se na další. Neměl už žízeň, ale toužil oddálit další setkání s Bellou. Propocené tričko mu ale moc na výběr nedávalo. Pokud tedy nechtěl využít šatník některého z bratrů. A to vážně nechtěl.

 

Bella už nedokázala vydržet nečině ležet v posteli. Vstala a roztáhla závěsy, aby do pokoje pustila alespoň trochu světla. Bylo ještě pozdní odpoledne a venku nebyla ani noha. Zahleděla se ven. Před očima se jí znovu objevila dnešní scéna. Aniž by si to uvědomila, promnula si ramena. Stále na nich cítila jeho stisk. Nepřítomně se na jedno podívala. Z pod látky se táhl načervenalý pruh. S nepříjemnou předtuchou si stáhla košili níž. Na kůži se jí rýsoval přesný otisk prstů. Ani se nemusela dívat na druhé rameno. Dobře věděla, že tam bude mít další sadu vybarvujících se modřin.

Přetáhla si látku zpátky přes rameno. Bude muset poprosit Mary o jinou košili, o nějakou s delším rukávem. Na chodbě se ozvaly kroky. Netušila proč, ale tyhle se naučila rozpoznat od kterýchkoliv jiných.

 

Zsadist vešel do ložnice. Nejprve přelétl pohledem přes postel a pak pokračoval dále přes pokoj, než ji uviděl stát u jednoho z oken, zimomřivě zabalenou do deky. Zarazilo ho to, ale když se k němu otočila, neviděl v její tváří ani nejmenší stopu po strachu nebo čímkoliv podobném.

Nevyznal se v ní. Cestou nahoru ho dokonce napadlo se omluvit, ale ona se tvářila, jako by se vůbec nic nestalo. Zmateně vytáhl ze skříně čisté oblečení a zmizel s ním v koupelně.

Zsadist byl právě ve sprše, když se ozvalo váhavé zaklepání. Bella šla otevřít. Stála tam Mary a pohledem nejprve přelétla prostor za Belou.

„Wrath s tebou chce mluvit,“ zamumlala.

„Hned?“ došlo Belle. „Mohla bys mi ještě půjčit nějakou teplejší košili?“ využila příležitost. Nechtělo se jí po domě pobíhat s dekou po omotanou okolo sebe.

Mary přikývla a rovnou vyrazila ke svojí ložnici s Bellou v závěsu.

 

Bella byla trochu nervózní, ale dokázala to potlačit a nedát to na sobě znát. Do Wrathovy pracovny po zaklepání tedy vešla, jako by tam byla při nejmenším už stokrát.

„Vypadáš už mnohem líp,“ přelétl ji pohledem.

„Děkuji, taky se tak cítím.“ Kývl na ni, aby si sedla.

„Mluvil jsem s tvým bratrem,“ začal bez dalšího zdržování. „Nezněl právě uctivě.“

To si uměla představit. Byl ještě mladší jak ona, ale po smrti otce se stal hlavou rodiny a v téhle roli se vyžíval. Někdy ji bral až příliš vážně.

„Mohla bych s ním mluvit?“

„Jistě.“

Na Wrathovi bylo vidět, že tak trochu doufá, že Bellu přesvědčí. Nebrala si to osobně. Chápala, že z jeho pohledu by to pár věcí vyřešilo. Bez dalšího slova se zvedl a nechal ji tu samotnou.

Natáhla se po telefonu a z paměti vytočila bratrovo číslo.

„Co je?!“

Musela se usmát. Její malý bráška byl opět v jedné ze svých nálad.

„Ráda tě opět slyším.“

Na chvíli zavládlo ticho.

„Bello?“

„Ahoj Rehve.“

„Jsi v pořádku?“

„Je mi lépe,“ odpověděla vyhýbavě.

„Zvládneš cestu?“ přestal kličkovat okolo.

„Zřejmě ano, ale ráda bych tu ještě zůstala.“

„Proč?!“

Dokázala si ho živě představit, jak začal rozčíleně přecházet po pokoji.

„Pořád doufám, že si ještě na něco vzpomenu. Chci aby našli i toho, kdo mě... kdo mě unesl.“ Schválně se zadrhla. Hrála na jeho city. Nedělala to ráda, ale byl to jediný způsob, jak získat ještě nějaký čas.

Na druhém konci zavládlo ticho přerušované jen kroky, jak přecházel a váhal.

„Rehve, prosím, potřebuju vědět, že už není tam někde venku,“ zamumlala zlomeně, aby ještě přitvrdila.

„Dobře,“ souhlasil. „Nanejvýš ale dva dny.“

„Děkuju a... Taky mi chybíš.“

Když položila telefon, zahryzalo ji svědomí. Přesto toho nedokázala litovat.

„Lhalas.“

Leknutím sebou škubla.

Zsadist stál kousek ode dveří a propaloval ji pohledem.

Bella přikývla a protáhla se okolo něj, jak nejrychleji mohla. Nechtěla tu rozebírat svůj herecký výkon co právě do telefonu předvedla. Raději zamířila do exilu kuchyně, odkud se ozývaly Beth a Mary.

„Doufám že máš hlad,“ hlesla na ni Mary, jen co se objevila ve dveřích.

„Jako vlk,“ přikývla a lačně sledovala, jak jí už přendává několik lívanců na talíř a během chvíle už se před ní stál i hrnek kafe. Než se po něm ale stačila natáhnout bylo pryč, stejně jako talíř s lívanci.

„Co sakra bylo?!“ sykla Beth přišpendlená zády ke kuchyňské lince hned vedle Mary. Obě zíraly za Zsadistem, který si to šinul už nahoru po schodech.

„Obávám se, že žádost o rozhovor,“ povzdechla si Bella a vyrazila za ním. Nespěchala, v klidu vyšla do patra a pak přes celou chodbu. Při pohledu na Zsadista stojícího u okna ji chuť ale okamžitě přešla.

„Proč jsi lhala?“ zeptal se, i když to byla zjevné.

„Chci ještě zůstat.“

„Proč?!“

Dívala se na něj a čím dál zřetelněji si uvědomovala, že získala jen pouhé dva dny. Bylo to příliš málo.

„Kvůli tobě.“

Sledovala, každičký jeho výraz. Potřebovala vědět na čem je.

„Jenže já nejsem žádná chůva,“ zavrčel. „Jsem si jistý, že pro tvého bratra nebude problém sehnat ti někoho, kdo na tebe bude dávat pozor.“

„To není ten důvod.“

Bylo zvláštní ho sledovat, jak mu to pomalu docházelo. Po jeho jinak netečné tváři se najednou vystřídalo hned několik výrazů. Zmatení, podezření, pochopení a pak děs. Dokonce ustoupil několik kroků zpátky.

„To nemůžeš myslet vážně!“

Doufal, že to tak je. Viděla mu to v tváři a bolelo to.

Trvalo mu to jen pár vteřin, než znovu nahodil ten svůj netečný výraz.

„Měla bys poslechnout bratra a vrátit se domů.“

Uhnul pohledem a vyrazil ke dveřím.

„Zsadiste, nedělej to...“ vzlykla. Dostala najednou strach, že už se nevrátí. Ne dokud tu bude.

Zarazil se.

„To je právě to, ode mě se ničeho nedočkáš,“ zavrčel až se jí zježily chloupky na krku.

Nedechla se, aby se jí přestal třást hlas.

„Budu vděčná za všechno, co budeš mo...“

Otočil se k ní a jeho výraz ji umlčel. „Nemáš ani tušení, o čem mluvíš.“

„Ale vím,“ opětovala mu pohled. Nebála se jeho, bála se toho, že ji opustí. „Phury mi to řekl.“

Na Zsadista měla tahle jediná věta účinek jako výstřel. Ztuhl na místě a přestal i vrčet. Vlastně měla dojem, jako by se mu i dech zastavil uprostřed krku.

Zíral na ni několik vteřin a ona mu pohled opětovala. Čekala, až to konečně vstřebá. Přesně poznala ten okamžik. Vyřítil se ze dveří a ty za ním třískly tak, že se pohnul i rám dveří.

Bellu při vzpomínce na jeho výraz zachvátil strach, ale ne o sebe.

 

Zsadist se hnal domem jako bůh pomsty, že se i Butch při pohledu na něj měl chuť pokřižovat.

„Kde je Phury?!“

„Dole,“ vyhrkl okamžitě. Nepotřeboval žádný upíří talent, aby poznal, že Zsadist je naprosto mimo kontrolu. Tady už šlo vážně o krk. Uskočil stranou právě včas, aby se okolo něj vyřítil do tělocvičny v suterénu.

Wrath si ho všiml jako první a jeho přimhouřený pohled zarazil i ostatní.

„Co to do něj sakra...“ hlesl Rhage.

„Klid,“ zamumlal Phury, „jde po měl!“

Otočili se po něm.

„Klid?!“ zavrčel Wrath. „Vždyť tě rozseká na kusy!“

Při pohledu na Zsadista, který si to k nim rázoval, o tom nepochyboval nikdo z nich.

„Tak trochu jsem to čekal,“ ošil se Phury. „No, tak pokud mě omluvíte, tak já raději mizím...“ S těmi slovy se přemístil pryč.

„Neopovaž...“ Zsadistovo zuřivé zařvání už vyšlo do prázdna. Zastavil se a zůstal hledět do míst, kde ještě před chvílí stál jeho zatracený bratr. Ramena se mu prudce zvedala, jak zuřivě funěl. Ostatní a dokonce i Wrath ucouvli.

Zsadist se nekontroloval. Stačilo málo a udělal by jednu z největších kravin ve svým životě, které by pak litoval. Nebo alespoň ostatní ano.

„Radši vypadni,“ zavrčel na něj varovně Wrath, „ale někam, kde nejsou lidi, rozumíš?!“

Zsadist pootočil hlavu a upřel na něj vzteklé černé oči. Zíral na něj, jako by váhal co udělat. Wrath se nahrbil a paže dal více od těla. Jestli Zsadistovi rupnou nervy, chtěl být připravený.

Zsadistovi bylo jasný, že být to kdokoliv jiným, drtil by mu už krk. Vyrazil přes tělocvičnu pryč. Cestou si alespoň trochu ulevil a praštil do boxovacího pytle.

„Co to, kurva, bylo?!“ Butch se přihnal k nim.

„To nemám ponětí, ale rozhodně už to nechci znova zažít!“

Wrath se vydal k pytli, který ležel urvaný na zemi a s díry po Zsadistově pěsti se sypal písek.

„Ztrácí nad sebou kontrolu.“

Řekl to tak, jako by to pro něj nebylo nic překvapujícího.

 

>>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V objetí zrůdy 7:

10. Texie admin
06.08.2011 [19:47]

TexieNa víkend jsem pryč a ke svému pcmazlíkovi se dostanu až v neděli. Kapitolka už je ale napsaná, tak jen zkontrolovat a vložit. Zatím jen slíbím, že se děj konečně trochu hne. Emoticon

9. corneille přispěvatel
05.08.2011 [18:24]

corneilleTexie:
No a nebo zeď za tou zdí. Emoticon Ale šiklo by se pokračování, jen tak pro pořádek. Emoticon Emoticon Emoticon

8. Lenka
05.08.2011 [16:42]

Moc se mi líbilo, jak Phury vyklidil pole. Emoticon Emoticon
Z je pěkně napruženej. Jsem zvědavá, na kom si to vybije. Emoticon

7. annaliesen
04.08.2011 [13:56]

mane jo to bude mít bella ještě těšký ale častečně ho chápu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Texie admin
04.08.2011 [12:00]

Texiecorneille:
Spíše, Zsadist airlines, s.r.o. - protože konečná stanice většinou bude nejbližší zeď.

5. corneille přispěvatel
04.08.2011 [11:32]

corneilleChápu... Zsadist airlines... Doprava na konec světa za jedno slovo Emoticon Emoticon

4. Texie admin
04.08.2011 [11:04]

Texiecorneille:
Co nábytek, tady budou lítat lidi! Emoticon

3. corneille přispěvatel
04.08.2011 [10:19]

corneilleNo já se Belle divím, v takovém soužití by nelítaly jen talíře, ale myslím že i celý příborník a kuchyňská linka k tomu... Ale co nadělá... Láska je láska. Jinak super kapitolka, konec opravdu skvělý. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.08.2011 [9:28]

NikkiRÚÚÚžasnýý :D Ten konec vážně skvělej =)) Prej: „Proč?!"
„Kvůli tobě.“ Konečně mu to došlo =)) nějak se nám utrhl ze řetězu =D těším se na další díll Emoticon Emoticon Emoticon

1. Texie admin
04.08.2011 [8:38]

TexieMusím se přiznat, že na tom konci jsem se úplně vyžívala Emoticon (Zsadist jako nezastavitelný tank a Phury naprosto v klídku, jen ho chce bratříček rozsekat na malinký kousíčky, spálit a zahrabat pět sáhů pod zem Emoticon ).
No, snad se kapitolka bude líbit i vám.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!