Rozhovor Wratha a Zsadista vzbudí mezi zbytkem bratrstva rozruch a Wrathovi pak nezbývá nic jiného, než doufat, že se rozhodl správně.
06.10.2011 (11:00) • Texie • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 9× • zobrazeno 3711×
27. kapitola
Fritz se odvážně nadechl a zaklepal na dveře. Chvíli se nic neozývalo, tak pootevřel dveře.
„Pane, jídlo je... Uh!“
Uskočil na poslední chvíli, aby ho Zsadist nepřeválcoval. Šokovaně zůstal stát jako sloup. Přesně v této pozici ho taky ostatní našli, když vyběhli z jídelny. Nechápavě se na Fritze zahleděli. Ten však stále upíral pohled na Zsadistova záda, než mu zmizely na konci chodby. Pak musel uskočit znova.
Wrath přecházel sem a tam. Pořád to ještě vstřebával. Když se ale ozval dusot na schodech dolů k ložnici, zvedl hlavu. Přesně v té chvíli dovnitř vtrhli i ostatní z bratrstva.
„Co se stalo?“ vyhrkl Rhage a stejně jako ostatní koukali na Wratha, jako by hledali stopy po rvačce.
„Jen se na něco ptal,“ zavrčel. Podívali se po sobě. Wrathovi v tu chvíli spíše připomínali skupinku drben, co se slétli na pořádný sousto. „Soukromě.“
Přelétl je pohledem.
„A teď laskavě vypadněte, protože tady, do prdele, nemáte co dělat!“ zařval vztekle. Tohle byla jeho ložnice, jeho a Beth, a rozhodně neměl zájem tu čuchat ještě další chlapy!
Phury váhal s odchodem nejdéle. Snažil se si to všechno nějak vysvětlit, ale nedokázal to. Obrátil se ve dveřích a dostoupl na první schod. Dál se nedostal. Silný stisk na rameni ho zastavil. Otočil se překvapeně do Wrathovy tváře. Sledoval záda ostatních, dokud nezmizeli nahoře. Teprve poté ho pustil.
„Ptal se mě, jestli si sem může přivíst nějakou ženskou.“
„Cože?!“ zasípal Phury. Neznat Wtratha, obvinil by ho z blbýho vtipu. Zsadist ženy nenáviděl. Štítil se jich. „A co-cos mu na to řekl?“
„Nedovolil jsem mu to.“ Zvedl ruku a přejel si jí váhavě po zátylku. „Se ženskou jsem ho párkrát viděl a rozhodně to nebyl hezkej pohled. Nehodlám tomuhle vystavovat i Beth,“ zavrčel. „A Mary,“ dodal.
„Myslíš, že jsem udělal dobře? Znáš ho nejlíp.“
Ne. V tomhle se mýlil. Už své dvojče naprosto nepoznával. Stal se pro něj stejnou hádankou jako pro ostatní. Nikdy by si nedokázal ani představit, že by stál o to, aby při sobě měl nějakou ženu. Nic by ho neudělalo šťastnějším, než kdyby Zsadist dokázal začít žít a dokázal se vymanit z těch hrůz co prožil.
K tomu měl však až příliš daleko. I přes to jeho podivné chování to stále byl ten starý Zsadist. Ztýraná duše, které nejlíp dělá, když může týrat i ostatní. Wrath měl pravdu. Dotknout ženy ho viděl jen párkrát, když pil. Krmil se z lidských žen. Mnohdy to téměř ani nepřežily. Tenkrát s Bellou doufal, že... Na malinký okamžik zkoušel věřit...
Podíval se znovu na Wratha.
„Jo, udělals,“ řekl mu to, co potřeboval slyšet.
„Bello?“
Rehve se nesnášel za ten opatrný tón. Vyšel zpátky na chodbu, ale přízemí bylo prázdné.
„Tady jsem.“
Škubnutím se otočil ke schodům. Scházela dolů a z vlasů si vymačkávala vodu ručníkem.
„Jsi tu nějak často. Ne tedy, že bych tě neviděla ráda.“
„Divíš se mi?“ procedil ironicky.
Raději na to nereagovala. Zsadist a Rehve byli jako dva kohouti a nic na tom nezměnil ani fakt, že při střetu by Rehve neměl nejmenší šanci.
„Dáš si čaj?“ změnila raději téma.
„Jo,“ mávl rukou. Radši by ale dal přednost něčemu silnějšímu. Už jen proto, aby přerazil ten Zsadistův smrad, který se šířil všude okolo a především z jeho sestry.
Pobaveně po Rehvovi pokukovala, zatím co zalévala čaj v šálcích. Nemohla si pomoct, ale měla skvělou náladu a tomu jeho bručounství se musela smát.
Postavila před něj šálek a sama si sedla s druhým naproti.
„Viděl jsem, že jsi dala salonek už do pořádku,“ zamumlal do ticha, které mezi nimi zavládlo.
„Jo, a dostala za to vynadáno, že jsem se mohla pořezat,“ protočila oči. „Občas to přehání.“
„Hm, to je taky jediný dobrý, co na tom šmejdovi vidím,“ zavrčel. „To že nedovolí, aby se ti něco stalo a taky... no že s tebou už nespí.“
Bella zaujatě začala pozorovat zlatavou barvu čaje a pohrávat si s ouškem šálku. Tušila, co bude následovat. Znal ji.
„Nespí s tebou, že ne?“ zeptal se podezíravě.
„Jak se to tak vezme.“ Nepodívala se na něj a zvedla šálek.
„Jak tomu mám rozumět?“
Sledoval ji, jak se pomalinku napila. Usrkávala ze šálku, tak dlouho, že jemu samotnému dokonce vyschlo v krku. Zvedl šálek, ale i přes jeho okraj ji podezíravě pozoroval. To jak položila šálek zpátky a upravila lžičku.
„Tak, že se mnou spát nechtěl a snažil se, ale...“
Po stole se rozstříkl čaj a Rehve se začal dusit. Jeho elegantní vystupování šlo naprosto k šípku, když se marně snažil nadechnout a z nosu mu tekl čaj, který s přestávkami i vykašlával.
„Ty mluvíš, jako bys ho snad znásilnila,“ zasípal.
Naklonila zamyšleně hlavou.
„Ne, nechci to slyšet,“ hlesl. Opřel se ztěžka do židle. V minulosti před sebou nemívali tajemství. Teď ale nastal čas, kdy to bude asi potřeba přehodnotit. Bella zbytek čaje dopila mlčky. Rehvovi už žádný nezbyl.
Zsadist ucítil jeho pach okamžitě, jak se ocitl v domě. Mnohem silnější však cítil Bellu, o mnoho silněji. Na zádech se mu ocitla její dlaň. Bleskově se otočil a zvedl paži. Než se vzpamatovala, svíral ji už před sebou.
„Jak ses měl?“ zasmála se na něj.
„Hrozně, celou dobu jsem na tebe myslel.“
Obdařila ho ještě zářivějším úsměvem. Zsadist vždycky řekl přesně to, co si myslel. Nehrál si se slovy a o lichotkách si mohla nechat jenom zdát. Byl přesným opakem těch, kteří ji většinu jejího života obklopovali. Milovala ho za to.
Natáhla se k němu a políbila ho. Když se ale odtáhla zamračil se.
„Nelíbí se mi, že za tebou takhle chodí.“ Nemusel ani dodávat kdo.
„Je to můj bratr, má o mě jen strach.“
Zavrtěl hlavou.
„Ne, to že za tebou chodí, když tu nejsem. To, že se sem může dostat kdokoliv a já s tím nic nenadělám.“
„Nikdo o tomhle místě neví.“
„Já bych mohl jmenovat nejméně dvě další osoby, které o tomhle domě ví.“
Dramaticky si povzdechla.
„Ty bys mě nejraději zamkl do jediného pokoje a klíč nosil pořád sebou, co?“
„Jo, přesně to by se mi zamlouvalo,“ zapředl a znovu se zmocnil jích úst.
„Zsadiste!“ zavrčela. Nemyslel to jako vtip.
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Sdílet
Diskuse pro článek V objetí zrůdy 27:
tato kapitolka byla bezva , stejně si Zsadist udělá to co si myslí že je pro Bellu nejlepší 
Myslím, že to Z neodradí a v zájmu bezpečnosti tam stejně Bellu přivede. To by bylo asi překvápko,co?
Zase krásná kapča. 
no tak to jsem nečekala sem moc zvědavá co si na nás ještě připravila 
ale on bellu z přivede už takhle to proněj není lehké jí tam nechávat
tak u mě má Wrath za to svý unáhlený rozhodnutí vroubek 
sice ty jeho důvody jsou pochopitelný, ale mohl dát Z aspoň šanci, moc se těším až to všechno praskne, to budou páni bratři koukat
Texie, moc krásný, už se těším na další
Doufám, že ji stejně přivede...ráda bych viděla ty výrazy ostatních 
Wrath mu to nedovolil , co je to za krále, že se rozhoduje bez úplných informací, vždyť se ho ani nezeptal, kdo je ta žena 
Doufám, že na pokračování nebudeme muset čekat tak dlouho jako na tuto kapitolku-dík za ní
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!