OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Upíří deníky - Zavržení - 15. kapitola

28.12.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 1543×

                                          K této kapitole jsem i vytvořila video, doufám, že se bude líbit. :)

                                                                            15. kapitola – Schyluje se k tomu!

„Doufám, že jsi neusnula,“ řekl mile Damon, když dorazil do pokoje. Já jsem stále ležela na posteli a promýšlela jsem si plán.

„Ne, to určitě ne!“ řekla jsem jistě. Upíří rychlostí se ke mně dostal a něžně mě políbil. Polibky jsem mu rychle oplácela, i když jsem na něj byla teď celkem dost naštvaná.

Damon mi pomalu sundával tričko. Nechtěla jsem být pozadu a proto jeho košile už ležela v koutě.

Odhrnula jsem si vlasy a čekala jsem na bolest. Damon se na mě zadíval.

„Dneska ne.“ Pohladil mě po tváři a na krku mě jen něžně líbal. Byla jsem celkem zaskočena jeho chováním.

Pomalu a něžně mě začal líbat na krku, přesně tam, kde jsem měla mít drobnou ranku. Damon byl jiný, než na první pohled vypadal.

Cítila jsem, jak mi každý kousek pohlcuje vášeň, kterou jsem potřebovala. Jako by na vás někdo nalil ledovou vodu v obrovském vedru.

Jazykem jsem obkroužila konturu jeho rtů a pak učinila vpád do jeho úst. Nechal mě a za malý okamžik mi začal polibek vracet.

Zajela jsem mu rukou do jeho vlasů a tím jsem si ho přitáhla k sobě. I když to byl někdy hajzl… Musela jsem si připustit, že ho miluju.

Líbala jsem ho něžně po krku, hrudi. Přetočil si mě pod sebe a znovu mě obdarovával polibky.

Čekala jsem výbuch emocí, ale něha, s jakou postupoval, mi způsobila probuzení smyslů zároveň s výbuchem ohnivé touhy. Předčilo to všechna má očekávání.

„Damone,“ zasténala jsem.

Pomalu mi rozepl podprsenku a začal mě líbat na celém těle. Snažila jsem se mu sundat kalhoty, ale jelikož jsem tak hodně nemotorná, tak mi musel pomoct, samozřejmě nezapomněl přihodit drzý úšklebek.

Zamračila jsem se a ze srandy jsem ho něžně kousla. Damon si to zjevně užíval.

***

Probudila jsem se v jeho náruči. Damon ještě spal a tak jsem potichu vylezla z postele a posbírala jsem všechno moje oblečení. Jenom s mým tričkem byl trochu velký problém, jelikož bylo na dva díly. Jako by si mě pojistil, abych tady zůstala. Já jsem si ale půjčila jeho košili.

Rychle jsem vypadla z jeho pokoje a mířila jsem si to do sklepa. Tam bylo to, co jsem potřebovala… Železník!

Natrhala jsem si ho pořádně do zásoby. Chtěla jsem jít domů, jelikož mě už Jenna neviděla dva dny. Ta zase bude vyvádět. A další věc, kterou jsem musela udělat, bylo říct Eleně svůj plán.

Když jsem se podívala do zrcadla, jak vypadám, musela jsem uznat, že mé černé kalhoty a jeho košile vypadaly vážně dobře.

Už jsem si brala kabelku, když vtom přede mnou stál Stefan.

„Víš, že je divné, když od Damona odchází holka? Zažil jsem to jenom jednou a to tehdy, když od něj odcházela Katherine. Vždy je to naopak, Damon odchází od holek. Víš, co by mě zajímalo, jak ses od něj dostala, jak to, že se nevzbudil,“ zakroutil hlavou. Došlo mi, že mě chce znovu odradit. Ignorovala jsem to a normálně jsem mu odpověděla.

„Umím být tichá,“ řekla jsem vážně.

„To určitě. Tereso, posaď se. Chtěl bych si s tebou promluvit… O Damonovi.“ Posadil se.

„Není co řešit, Stefane. Vím, co mi řekneš, že on mě jenom využívá a další kecy.“ Zůstala jsem stát.

„Ale vždyť je to pravda, dáš mu vždy, co chce…“

„Děláš si legraci? Stefane, není to tvoje věc! Myslela jsem si, že můžeme být kamarádi, ale asi to nebude možné!“ řekla jsem naštvaně.

„Tereso, já tě chci jenom chránit! Damon je parchant…“ Dál už jsem to poslouchat nechtěla a mířila jsem si to ke vstupním dveřím. Rychle se ke mně dostal.

„Já to s tebou nechci řešit, Stefane,“ řekla jsem nabroušeně.

„Ale já chci,“ řekl s jistotou.

„Já ti taky nezakazuju stýkat se s Elenou!“ vyštěkla jsem.

„Protože já to s ní myslím vážně. Damon si s tebou jenom hraje, copak to nevidíš? Přece nemůžeš být tak pitomá. Celou věčnost jsem viděl, co Damon páchá na podobných holkách, co mu věřili. Jak myslíš, že skončily?“

„Stefane, nechej mě být! Rozumíš?“ řekla jsem rychle a odešla jsem z jejich domu. Nasedla jsem do auta a vysokou rychlostí jsem dojela domů.

Jak jsem čekala, Jenna kupodivu i s Alaricem seděla v kuchyni, když mě uviděla, běžela mě obejmout. Trochu jsem to nečekala. Čekala jsem, že mi jednu střelí, když jsem se tady tak dlouho neukázala. Když uviděla mé oblečení, tak se trochu zamračila.

„Kde jsi byla?“ zeptala se, jak „nečekaná“ otázka.

„Něco jsem si zařizovala, s tou adopcí, a tak,“ řekla jsem prostě.

„Je mi to tak líto, ale Miranda si nepřála, abyste to věděly. Chtěla, abyste žily jako normální rodina,“ řekla jasně.

„Není to tvoje chyba,“ zakývala hlavou.

„Vím, že na to není dobrá chvíle, ale měl bych ti připomenout, že bys měla trochu častěji navštěvovat školu. Teď jsou prázdniny, ale po nich bys měla zase začít pořádně chodit,“ ozval se Alaric v kuchyni.

„Ty nechodíš do školy?“ zeptala se vyjeveně Jenna. Takový podraz! Saltzmane, ty si to slízneš!

„Jenno, kde je Elena?“ zamluvila jsem to.

„Ve svém pokoji,“ řekla prostě. Schody jsem brala po dvou, ani jsem nezaklepala a vrazila jsem do jejího pokoje.

„Co blbneš?“ zeptala se Elena podrážděně.

„Musím ti něco říct, je to důležité!“ řekla jsem vážně. Šla jsem za ní a sedla jsem si na postel. Okamžitě si přisedla ke mně.

„Stefan a Damon něco chystají. Na tom maškarním, co pořádají Lockwoodovi, chtějí zabít Katherine. Nás chtějí ovlivnit, abychom tam nechodily. Stefan ti je schopný sundat i ten… Kde máš náhrdelník?“ zeptala jsem se rychle.

„Jaký?“ podivila se.

„Do pekla! Tak ty mi asi k ničemu nebudeš,“ řekla jsem naštvaně a odešla jsem z jejího pokoje. Při tom jsem zabouchla dveře.

Debilní Stefan! Elena si zřejmě ani neuvědomuje, že je ovlivněná, takže nebude pátrat po tom, co jsem jí chtěla.

Vrazila jsem do svého pokoje, stál tam Jeremy s mým deníkem v ruce.

„Pěkné, vážně. Měla bys vydat bestseller!“ řekl naštvaně. Hodil deník na postel a byl na odchodu.

„Jery, stůj!“ okřikla jsem ho. Zastavil se v pohybu a přišel ke mně.

„Proč jsi mi neřekla, že chodí s upírem? Pochopil bych to,“ řekl zmateně a sedl si na mou postel.

„Jeremy, chtěla jsem, aby ti to řekla sama. Já se do vašeho vztahu míchat nechtěla,“ řekla jsem vážně a přisedla jsem si k němu.

„Je to trochu divný, chodit se starší holkou,“ řekl s úšklebkem.

„Já chodím s chlapem, který by mohl být můj praděda.“ Tomu jsme se musela smát.

„Fajn, tady to je divné. Raději půjdu… Ještě jedna věc, neříkej Jenne, že jdu k Anně,“ zvážněl.

„U mě je tvé tajemství v bezpečí,“ usmála jsem se. Jen co zavřel jsem se převlékla. Vzala jsem si peníze a vyrazila jsem do obchodu koupit si nějaké oblečení na dnešní večer.

Cestou jsem uvažovala, že si budu muset nakroutit vlasy, jelikož je má Katherine kudrnaté. Musela jsem si vymyslet i svůj doprovod… Po dlouhém přemýšlení jsem přišla na to, že půjdu sama.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří deníky - Zavržení - 15. kapitola: