OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Stories from City of Angels - Prolog + 1. kapitola

Alex se má splnit její sen - setkání s frontmanem kapely Thirty Seconds to Mars Jaredem. Ani jeden z nich netuší, že jim tohle jedno setkání navždy změní život.

29.04.2014 (14:00) • Alex27 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1243×

PROLOG

Alex:

Jsou to přesně čtyři roky od tvého prvního dopisu a necelých šest měsíců od toho posledního, na který jsem ti stále neodpověděla. Těžko hledám ta správná slova, nikdy jsem si nemyslela, že to takhle z tvé strany skončí. Stále nevím, co jsem udělala špatně, nebo zda tě to prostě přestalo bavit. A nevím, zda mi to někdy vysvětlíš, ani to nečekám. Myslela jsem si, že máme tolik společného, že se můžeme bavit téměř o všem... že se ti mohu kdykoliv svěřit s tím, co mě trápí. Ale už si to nemyslím… otevřeně jsem ti napsala, co cítím... nejen k tobě, a ty jsi prostě za sebou zavřel dveře. Mrzí to, bolí to... hodně. Možná by bylo lepší říct si všechno z očí do očí... pokud budeš chtít, víš, kde mě najdeš.

Alex

 

1. kapitola

Den D je tu! Konečně koncert Thirty Seconds to Mars, na který se Alex se svojí sestrou těšila tak dlouho! Pro Alex je to jejich první koncert. Celé dny si opakovala texty, vyráběla transparent, ale také upadala do depresí, že kapelu neuvidí ze zadních řad, kam měla lístek. Tolik chtěla Jareda vidět... svoji múzu, svoji platonickou lásku, svůj vzor snad úplně ve všem. Byl zdroj její dobré nálady i jejích depresí a sklonům k sebepoškozování. Bála se, že ho nikdy neuvidí, že nebude mít možnost vidět svého “kluka z plakátu” na vlastní oči. Od splněného snu ji dělilo už jen několik hodin.

„Už jsi oblečená?“ popoháněla Alex její sestra Petra. „Přijdeme tam pozdě!“

„Za chvilku. Nemůžu najít tu červenou sukni,“ odpověděla jí Alex a přehrabovala se ve skříni.

„Tu mám já, ráno jsem ji vzala z věšáku.“

„Super, a co si mám podle tebe teď vzít?“ rozčílila se Alex. Nakonec popadla fialovou sukni, kterou našla v druhé poličce, a konečně vyšla z pokoje.

„Ta fialová ti sluší víc. Jared na tobě nechá oči,“ povzbudila ji Petra, zatímco se obouvala.

„Máme lístky až dozadu, ani nás neuvidí,“ řekla smutně Alex.

„Zkusíme se dostat nějak dopředu. Nečekali jsme tak dlouho jenom proto, abychom ho viděli jenom na plátně,“ řekla rozhodným slovem Petra. Navíc měla pro Alex tajný dárek k jejím 26. narozeninám.

Před halou už byly tisíce fanoušků kapely, i když samotný koncert začínal až za tři hodiny. Alex s Petrou postávaly u kraje jednoho z hloučků. Petra byla o poznání klidnější, dopisovala si s přítelem na facebooku, zatímco Alex nervózně přešlapovala z místa na místo, neustále si hrála s gumičkou na vlasy, upravovala si tričko, pak sukni. Její nervozita stoupla ještě víc, když se objevil jeden z členů realizačního týmu kapely, který měl na starosti fanoušky, kteří si koupili lístek Adventures in Wonderland, se kterým mohli na zvukovou zkoušku, do zákulisí a měli přístup na podium při Up in the air. V tu chvíli Petra vytáhla obálku, otočila se k Alex a řekla jen: „Všechno nejlepší!“. Alex se v té chvíli zastavilo srdce. Otevřela obálku a vyndala dva lístky Adventures is Wonderland. Nevěděla, co má dělat... jestli se má radovat, nebo plakat.

„Tak mu je dej, je nejvyšší čas, zvukovka za chvíli začíná,“ pobídla jí Petra. Nakonec mu lístky podala ona a obě zamířily směrem k hlavnímu vchodu haly. Petra si všimla, jak se Alex klepe. Pevně ji chytila za ruku, objala a jen jí pošeptala: „To zvládneš, buď silná… splní se ti sen.“

Spolu s dalšími šťastlivci vešly do haly, která měla kapacitu pětadvacet tisíc lidí. Alex i Petra se ve stejný okamžik rozběhly k podiu, aby měly co nejlepší místa. Na podiu zatím nikdo nebyl. Stály tam sestavené bicí pro Shannona, mikrofon pro Jareda, ale jinak nic. Alex byla čím dál tím víc nervóznější.

„Vidíš, proto jsem chtěla, abys Jaredovi napsala ten dopis. Věděla jsem totiž, že budeš mít šanci mu ho dát," řekla jí Petra a chytila ji kolem ramen.

„Jak dlouho jsi přede mnou ty lístky schovávala?“ zeptala se Alex.

„Dva měsíce. Složila jsem se na ně s našima.“ Než stihla Alex odpovědět, na podiu se objevil Tomo s kytarou, usmál se a pozdravil je. Zatímco si ladil kytaru, příchod Shannona už doprovázel hlasitý křik z hlediště. Alex ale čekala na Jareda.

Chvíli to trvalo, ale po pár minutách si vzal mikrofon do ruky a řekl: „Ahoj!“ Vypadal přesně, jak si Alex představovala. Vysoký, štíhlý, s dokonalým úsměvem na rtech, pomněnkovýma očima. Podle Alex to byl také jediný chlap na světě, kterému slušelo ombré. Srdce jí bušilo tak silně, že to musel Jared slyšet i na podiu. A navíc začali její nejoblíbenější písničkou – Hurricane. Po celou dobu zvukové zkoušky nespustila z Jareda oči. Vůbec nevnímala, co jí Petra říkala, protože ta byla velká fanynka Shannona. Přibližně po hodině nastala chvíle, na kterou byla Petra obzvlášť zvědavá. Setkání Alex a Jareda.

„Tak pojď,“ pobídla Petra Alex. Ta stála na místě jako přikovaná, mísil se v ní strach, euforie a zase strach. Nakonec se pohnula z místa a spolu s dalšími čtyřmi děvčaty a Petrou zamířila do zákulisí. V ruce držela složený dopis Jaredovi. Ale stále přemýšlela, jestli je dobrý nápad mu ho dát. Všechny dívky prošly chodbou do velké místnosti, kde se měly setkat s kapelou. Petra vyndala z tašky foťák, Alex stála vedle ní a nervózně koukala na dveře. Trvalo přibližně dvacet minut, než se objevil Tomo se Shannonem. Alex znervózněla ještě víc, v koutku duše se hrozně bála, že Jared nepřijde. Petra na ni na chvíli úplně zapomněla, protože si zrovna povídala se Shannonem.

„Alex... Alex! Můžeš nás vyfotit?“ poprosila ji Petra.

„Jasně,“ odpověděla po chvíli. Nakonec si k nim sedla, ale byla stále potichu.

„Alex čeká, až přijde Jared,“ řekla Shannonovi Petra.

Za chvíli se objevil ve dveřích. Bylo vidět, že se převléknul. Alex okamžitě vstala, chtěla být u něj první. Ale dvě dívky před ní byly rychlejší. Stoupla si za ně do řady, vytáhla složený dopis a čekala na svou chvíli.

„Ahoj,“ pozdravil ji Jared a podal jí ruku. Alex mu ji také podala a v tu chvíli měla pocit, že jí srdce vyskočí z hrudníku. Petra si jich za chvíli všimla, vzala foťák do ruky a šla k nim.

„Můžu vás dva vyfotit? Alex má dnes narozeniny,“ řekla Petra.

„Vážně? Všechno nejlepší,“ popřál jí Jared a políbil ji na tvář. Petra si v tu chvíli řekla, že lepší dárek Alex ani nemohla dostat.

„Děkuji,“ špitla Alex a konečně se usmála. „Něco pro tebe mám. Je to dopis pro tebe,“ řekla a podala mu pečlivě složený dopis. V tu chvíli netušila, že za pár týdnů jí přijde odpověď…

 

Děkuji za přečtení. Budu ráda, za každý komentář. Díly se budu snažit přidávat každý týden.

Za úvodní obrázek děkuji http://www.ourstories.cz/profiles/Flek/ !

Autor: Alex27, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction



Sdílet

Diskuse pro článek Stories from City of Angels - Prolog + 1. kapitola:

Tedaaa sis, jsem napnutá supeeer!!

Tak jsem neodolala a vyhledala jsem si tu povídku, ke který jsme dělala perex obrázek. A určitě toho nelituji :3 Úžasný :)

Holky, díky za komenty ! :) budu přidávat každý týden min. jednu kapitolu a snad vás nezklamu :)

Božeeeee. No! Zlepšila jsi mi můj den!!! Miluju 30STM Začíná to zajímavě,jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.

Pěkný!
Tak to jsem zvědavá co jí Jared napíše

Ahoj,
díky za upozornění, už si na to dám pozor.

Mám pár technických připomínek. Za horními uvozovkami, které ukončují přímou řeč, se vždy dělá mezera. Navíc, pokud na přímou řeč navazuje další slovo (obvykle sloveso, nikdy nekončí tečkou, vždy jen ,?! (např. „Jasně,“ odpověděla po chvíli. nebo „Děkuji,“ špitla Alex.). Dále doporučuji nepoužívat na přímé řeči kurzívu, velmi špatně se to pak čte. tentokrát jsem ti vše opravila a upravila, abys viděla, jak by měl text vypadat, příště si na to již, prosím, dávěj pozor. Děkuji.

Přidat komentář:

Nick:

Text: