OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Pán Prstenu - Záchrana Lorda Sároše 1

10.06.2014 (11:00) • Sateenkaari • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1594×

V jedné podzemní noře žili dva hobiti. Nebyli to žádní obyčejní hobiti, byli to nejbohatší hobiti z celého Okresu a to s sebou neslo mnohé nepříjemnosti. Například to, že si méně majetní příbuzní snažili přilepšit, když přišli na návštěvu. Většinou si s sebou odnesli stříbrné příbory a vůbec všechno, co se zdálo být cenné. Někteří z nich ale jen mručeli a nadávali u piva.

Bulva Stydlík moc dobře věděl o všech těchto aktivitách. Ukradené věci vždy získal zpět a mručení ignoroval. Užíval si života, tak jako každý jiný hobit, ale přesto se od nich odlišoval. Kdysi totiž podnikl dobrodružnou výpravu s trpaslíky do Nového Boru, aby jim pomohl získat zpátky jejich vlast a zabít draka Šmejda, který ukořistil všechno jejich bohatství, hlavně Archakam, a zabral si Nový Bor sám pro sebe. To je ale jiný příběh.

Bulva Stydlík se chystal oslavit svoje sto jedenácté narozeniny. Několik dní probíhaly slavnostní přípravy a ne vše bylo hotové, když konečně nastal ten den, kdy všem ukáže, že Bulva Stydlík není jen tak někdo, ale je mnohem víc.

„Šodó, můžeš tohle přibít na branku?“ řekl toho dne ráno Bulva a podal Šodóvi ceduli s nápisem „Vstup povolen jen za účelem oslavy“. Šodó, Bulvův synovec, ceduli vzal a vyšel ven, vzal si kladívko a hřebíky a dal se do přitloukání cedule na branku. Když přitloukl ceduli, uviděl v dáli malý vůz tažený koněm a na kozlíku seděla shrbená postava. Šodó ji okamžitě poznal a rozběhl se jejím směrem, až stanul přímo před vozem.

„Jdete pozdě, Vandale,“ řekl Šodó a čekal, jak osoba zareaguje. Na kozlíku seděl Vandal Škaredý, mocný šedý čaroděj, kterému se díky vlasům zcuchaným do cucků říkalo Vandal Dredy.

„Čaroděj nechodí nikdy pozdě, pouze byl pozdržen,“ prohlásil Vandal s vážným výrazem. Poté se rozesmál a Šodó s ním. Vandal nebyl zlý čaroděj, byl dobrosrdečný a hodný, občas tajnůstkářský a zvláštní. Nikdy pořádně neodpověděl na otázku, odpovídal svým vlastním způsobem a většinou tak, že jeho odpověď často nikdo nepochopil, kromě pár vyvolených, kteří se vyznali v řeči čarodějů.

„Myslel sis, že nechám Bulvu vypít všechnu kořalku a vykouřit všechny listy Mladého Jacka samotného? To tedy rozhodně ne, Šodó Stydlíku,“ řekl čaroděj a posunul se na kozlíku, aby si Šodó mohl přisednout. Šodó se vyšplhal na vůz a posadil se.

„Vandale, myslím, že Bulva něco chystá,“ povzdechl si Šodó po chvilce ticha.

„Chce jít za elfy a dostat z nich nějaké zajímavé informace. Například by se rád dozvěděl recept na věčné mládí a nesmrtelnost. Chudák starý Bulva si myslí, že se stane nesmrtelným,“ odtušil Vandal.

„Je to tedy tak, jak jsem si myslel. Poslední dobou si pořád stěžuje na bolesti kloubů, zad a nohou, a taky si pořád prohlíží mapy a šušká si u toho. Většině z toho nerozumím.“

„Jestliže se jednou rozhodl, už ho nezadržíme.“ Vandal si zapálil dýmku s listy Mladého Jacka. Nabídl i Šodóvi, ale ten odmítl a ponořil se do myšlenek.

Dojel s Vandalem až ke staré Lípě a tam seskočil z vozu. Měl v plánu navštívit svého dobrého přítele Snědhneda Ochmelku. Rozběhl se po cestě a za chvilku zmizel Vandalovi z očí.

Snědhned Ochmelka byl Šodův nejlepší přítel, ale také jeho zahradní architekt. Už přes týden se lopotil s návrhem na zahradu, aby s tím byl Šodó plně spokojen, ale vždy se našlo něco, co se Šodóvi nelíbilo. Například koupání pro ptáčky bylo příliš nízko, poté zase moc vysoko, lavička byla moc ve stínu stromu, nebo byla moc blízko k liliím a Šodó by pak měl bolehlav. Bylo spoustu věcí, se kterými byl Šodó nespokojený a Snědhned se tolik snažil mu vyhovět, že dokonce zanedbával svou vlastní zahradu, což je opravdu velká oběť pro někoho, kdo miluje květiny a stromy a zahradničení.

„Nazdar, Snědě, tak co ta zahrada? Máš pro mě nový návrh?“ zavolal Šodó na Snědhněda, který seděl venku na schodech, v rukou měl skicák a črtal si návrhy na zahradu.

„Dobrý, pane Šodó. Návrh mám, ale nevím, jestli se vám bude líbit. Upravil jsem výšku koupání pro ptáčky, posunul jsem lavičku a květiny a přidal jsem tam pár okrasných kamenů,“ odpověděl Snědhned.

„Tak mi to ukaž, Sněde.“ Frodo mu vzal skicák z rukou a zadíval se na návrh. Poté vzal tužku a doplnil do plánku keř. „Perfektní!“ řekl a podal skicák zpátky Snědhnedovi. „Sněde, jdeš na Bulvovu oslavu? Určitě to bude něco extra, jako vždycky. Nevím, co přesně chystá, ale prý to bude velké.“

„Pane Šodó, to bych si nenechal ujít!“ 

Autor: Sateenkaari, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Pán Prstenu - Záchrana Lorda Sároše 1: