Já tě zachráním - 1. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Damon miluje Elenu. Elena miluje Damona. Katherine se vrátila. Elena byla unesena upíry, které Salvatorovi neznají, avšak Katherine s nimi má něco společného... Přesto se však nabídne, že Damonovi pomůže Elenu najít...

29.06.2011 (17:00) • RosalieHale3 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 1155×

Damon se procházel ztemnělými uličkami Mystic Falls a jen tiché bzučení pouličních lamp rušilo noční ticho, tak příjemné a svůdné, protože přinášelo to, pro co každý upír žije. Čas na lov. Lov. Lov znamená krev. Noc znamená krev. Pach člověka ho praštil do nosu, ale nebylo to nepříjemné, ani v nejmenším. Samozřejmě, v nitru ho mrzelo, jaký je, ale zároveň se mu to líbilo. Ta chuť krve. Cítit, jak proudí do jeho úst… Líbila se mu ta rozkoš, kterou při pití krve pociťoval.
Toho se nikdy nechtěl vzdát. Věděl, že by se to jistě líbilo ještě někomu… Někomu, komu včera vzal sporýše a koho včera ovládal, aby souhlasil s odjezdem po Damonově boku. Ta krev by jistě chutnala i Eleně Gilbertové.
A potom uslyšel ten křik a vydal se tím směrem. Elena stála v hloučku upírů, které Damon neznal. Rozběhl se k nim, ztratíc rozum vzteky, odhazoval je od sebe, jen aby se rychle dostal k Eleně a mohl ji odvést do bezpečí. Přitom si však nevšiml, že jeden upír už se probral z prvního úleku, popadl Elenu a zacpal jí ústa, aby nemohla křičet, utíkal s ní ulicí kamsi do neznáma…
Když se ostatní upíři dali na útěk, až v tu chvíli Damonovi došlo, že Elena zmizela. Volal její jméno – nejdříve vyděšeně, potom naštvaně a nakonec zoufale, ale bylo to marné. Jediné, co uslyšel, byla ozvěna jeho vlastních slov, která vznikala na konci této ulice a odrážela se zpět k němu.
Naštěstí ona je člověk a proto cítí její pach. Vydal se tím směrem, kterým ho její vůně vedla. Když se však dostal k letišti, bylo pozdě. Nedokázal již vzlétající kovovou stvůru, která v sobě skrývá jeho lásku, zadržet.
„Eleno!“ Jen toto slovo, jenž bylo zároveň jménem, zaznělo do noční tmy.
Teď ho štvalo, že má Elenin sporýš u sebe. Teď by tu nebyl, aby ji zachránil před Damonem. Byl by tu, aby ji zachránil kvůli Damonovi.
„Vzali ti ji?“ ozval se sametový hlas, který mohl patřit jen jediné osobě.
„Ano, Katherine. Ale já ji přivedu zpět.“
„Jak to chceš udělat? Ani nevíš, kam mají namířeno…“ Katherinin tón byl tajemný, zněl z něj skrytý plán a Damon si byl jist, že ona ví mnohem víc než on.
„Ty víš, kam?“ zeptal se.
Přikývla a pousmála se. „Možná bych ti mohla pomoci získat ji zpět…“ řekla.
Jak ti můžu věřit? zeptal se v myšlenkách. Už jednou jsem zjistil, že nejsi žádný andílek, alespoň pokud jde o tvé „dohody“. Jak mám vědět, že jí třeba nebudeš chtít zabít? Katherine obrátila oči v sloup.
„Jsi pořád stejný, Damone. Nikdy jsi mi doopravdy nevěřil,“ řekla.
„A jde ti vůbec věřit?“
„Stefan mi věřil. Kdysi,“ zašeptala mu do vlasů, laskala dlaněmi jeho tváře a krk. „Dobře víš, žes mi kdysi věřil i ty, miláčku.“ Políbila ho. Vášnivě. Prudce. Svým stylem.
Chvíli se zdálo, že jí Damon opět rychle podlehne. Téměř se svíjel pod jejími dotyky, oplácel jí polibky a dlaněmi sjížděl její tělo, ale potom se odtáhl.
Co když to tak chtěli? ozval se Katherinin hlas v Damonově hlavě. Co když chtěli, aby ses jí vydal zachránit? Jak víš, že s nimi nešla dobrovolně? Co když její křik bylo jen lákadlo na tebe? Věděli, že jí půjdeš na pomoc, moc dobře to věděli.
Cukl s sebou.
„To není pravda,“ řekl. „Nemohli to mít v plánu.“
„Jsi si tím stoprocentně jistý?“
„Samozřejmě, že nejsem, ale… ne. Neměli to v plánu. Kdy letí příští letadlo?“
„Tímhle směrem? Dnes odpoledne. Do té doby máme spoustu času, drahý. Snad ho nepromarníme čekáním.“
Dobře věděla, jak svádět muže. Na to byla Katherine vyloženě expert. Přitiskla ho ke stěně budovy, ve které se mimo jiné skrývala i letištní hala a začala ho vášnivě líbat. Její jazyk něžně laskal špičku toho jeho, občas ten svůj nenápadně vysunula, aby mohla podráždit jeho rty.
Strhala mu košili a hladila ho po pevných prsou. Konečky prstů přejížděla po rysech jeho svalů. Líbala ho na rtech, na krku a tam, kde krk pomalu přechází do širokých ramen.
A potom sjela rukama níž, až k jeho rozkroku a rozepla knoflík a zip u jeho džín.
„Katherine…“
„Šššš.“
Rukou snadno vnikla pod džíny, hladila ho přes slipy po vnitřní straně stehen a jako by náhodou se občas dotkla i jeho penisu. Damon tiše zasténal a Katherine si všimla, že jeho nástroj je tvrdý jako kámen.
Ale to ona už věděla. Nikdo jí neodolá, stačí jeden dotyk. Jeden dotyk, aby její milenci šíleli. Ale on nebyl její milenec. On byl její loutka – naivní, s volnými nitkami. Loutka, která nevěděla, čím se stala v rukou herce. Že se stala jen nebohým nástrojem, že poslouchá Katherininy rozkazy, aniž by si to uvědomovala. Že udělá všechno, co ona bude chtít. Bez jakýchkoli otázek.