Destiny of Loki - 8. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Thor mluví s Lokim a udivuje ho bratrovo chování. Nakonec je rozhodnuto, co bude dál.

17.09.2014 (17:00) • avanaka • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 1488×

Když Thor vešel, tak se na chvilku zarazil. Prohlížel postavu sedící na posteli. Loki byl strašně vychrtlý, vlasy měl delší, až po lopatky, a jeho oči, které se sice dívaly směrem na Thora, ale jako by ho neviděly.

Thorovi bylo jasné, že Loki je myslí někde mimo, tak promluvil: „Bratře?“

Loki s sebou trhl a pořádně se podíval na postavu před sebou. Když si uvědomil, koho vidí, dostal strašný strach a krčil se na posteli.

Nechtěl do Asgardu a nechtěl být potrestán za své neuvážené činy, ale zdálo se, že osud není jeho přání nakloněn. Dříve by to nikdy nepřiznal, ale teď už to bylo jedno. Neměl strach jen z Asgardu, ale i přímo z Thora, protože ten už musel vědět o jeho pravém původu a bezpochyby nebude mít slitování s monstrem.

Thor nechápal bratrovo počínání a popošel bliž k němu. To už u Lokiho vyvolalo úplnou paniku a šeptem, ale tak aby ho Thor slyšel, řekl: „Prosím, jdi pryč.“

Thor ale nemohl Lokiho jen tak opustit, tak pomalým krokem došel až ke svému bratrovi.

„Loki, co se děje?“

Mladší bůh na to nic neřekl, jen plakal strachem z toho, co přijde. Thor nevěděl, co má dělat, tak udělal to, co chtěl od té doby, co se dozvěděl o tom, že je Loki naživu. Objal ho. Pevně ho k sobě přitiskl a držel svého bratra.

Loki vůbec nechápal, proč to Thor dělá, ale jeho strach to nezmenšilo. Když se ho Thor dotkl a pak i objal, cítil, jak se mu tělem rozlévá příjemné teplo, protože za ty dva roky už zapomněl, jaké to je cítit něčí blízkost.

„Proč mě objímáš?“ ptal se Loki potichu. „To mi nechceš ublížit nebo mě zabít?“

Tohle Thorem otřáslo.

„Proč bych ti měl chtít ublížit?“

„Říkal si, že zabiješ každého Jotuna.“

A Thorovi skutečně došlo, že Loki má takový strach právě z něj a objal svého bratra ještě pevněji.

„Tvůj původ nic neznamená. Jsi můj bratr a na ničem jiném nezáleží, ano?“

„Pokusil jsem se tě zabít,“ zašeptal černovlasý bůh.

„Na tom taky nezáleží.“

„Vše, o co mi teď jde, je, abychom se oba vrátili domů. Mně i rodičům se po tobě stýskalo,“ říkal Thor.

„Proč by se někomu mělo stýskat po monstru,“ nechápal Loki.

„Ty nejsi monstrum. Jsi můj bratr.“

Konečně Loki Thora taky objal a takhle tam spolu byli a Thor vyprávěl Lokimu o tom, co se stalo za poslední dva roky.

Ani jeden nevěděli, kolik času uplynulo, až někdo vešel a řekl, že Tesseract je připraven a že mohou kdykoliv odejít.

Thor Lokiho pustil a podíval se mu do očí.

„Vrátíme se domů, ano?“

Loki se zmohl jen na přikývnutí, ale přesto nevěděl, co má v Asgardu čekat.

Thor vstal a pomohl i Lokimu, který byl pořád unavený a zesláblý. Když vyšli z cely, tak musel Loki na chvilku přimhouřit oči z náhlého světla, ale společně pak došli k Furymu, pár agentům a Jane. Na stole před nimi byl Tesseract.

Thor na chvilku poodešel k Jane a řekl jí: „Brzy se vrátím, slibuji.“

Pak vzal Tesseract, z druhé strany ho podal Lokimu a společně zmizeli v záblesku modrého světla.

Snad se vám bude tahle kapitolka líbit.

Autor: avanaka (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction