Námět na tento drabble mě napadl, když jsem byla na hematologii a viděla jsem tam kluka s rakovinou...
30.08.2013 (19:00) • Destiney • Povídky » Drabble • komentováno 4× • zobrazeno 1018×
Vyšetření, ozařování, beznaděj... To pořád dokola. Ale proč? Proč vlastně já? Proč já zrovna musím mít nevyléčitelnou nemoc? Je to fér? Asi ano. Asi jsem si to z nějakého důvodu zasloužil. Ale zaslouží si někdo být odsouzen na smrt? Co jsem musel udělat tak strašného? Strašně to bolí... Když jdu ulicí, představuji si, že ostatní mají také holou hlavu jako já. Nepomáhá to. Všichni na mě koukají se soucitným výrazem, ale co když nechci, aby na mě tak koukali? Co když chci, aby se na mě koukali jako na normálního kluka? Naděje, nezbývá mi nic jiného než věřit a bojovat...
Autor: Destiney (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek So, why?:
Smutné, ale krásné. A i když neprocházím tak těžkou nemocí, všechno to chápu. :-)
Smutné, bohužel pravda pravdoucí.
Život není fér, bohužel.
Moc smutné, ale pravdivé.
Někdy mi přijde, život vážně nefér. Zvlášť když vidím úplně v pohodě lidi nemocné a přitom si to vůbec nezaslouží.
Přidat komentář:
