Další vylíčení postavy, která mě zaujala a možná se jí budu zabývat nadále. :) Pokračování drabble Magdalene, ovšem s první částí má společnou opravdu jen tu Magdalene. Možná, že vám bude o něco jasnější, kdo je ta Magdalene. :)
26.09.2014 (12:00) • Aliska • Povídky » Drabble • komentováno 4× • zobrazeno 1249×
Mladý muž ležel na nemocničním lůžku, pozorujíce ptáka sedícího na parapetu jediného okna v místnosti. Venku bylo šero, občas zaslechl výstřel, ale jinak atmosféra spíše připomínala zoufalství, nežli strach.
Necítil bolest kvůli morfiu, které mu proudilo do žil.
„Chceš umřít?“ zeptala se žena, co už nějakou dobu seděla v rohu místnosti a pozorovala mužovu krásnou tvář.
„Chci, aby to všechno skončilo. Chci, aby bylo po válce,“ řekl tiše, stále tupě hledíce na havrana, sedícího na parapetu. „A ano… Chci umřít,“ dodal ještě tišeji.
„Proč?“ zeptala se žena a smutně se usmívala. Ruce měla klidně položené na opěradlech židle a její dech byl nepřirozeně pomalý.
„Tohle není život,“ zavrtěl muž hlavou a podíval se na Magdalene.
„Máš pravdu. Jenom jsem se chtěla ujistit, že to je správné,“ usmála se a pomalu se zvedla.
Muž jí rukou zarazil. „Kdo jsi?“
„Já jsem Magdalene,“ usmála se, přikročila k jeho lůžku a něžně ho uchopila za ruku. Za dobu svého bytí viděla nespočet očí, ale ty, které na ni tak intenzivně hleděly, byly jiné. Byly to oči, které viděly nejhorší válku světa. Magdalene nepatrně zavrtěla hlavou a trochu pevněji stiskla ruku, kterou objímaly její teplé prsty.
A v tu chvíli se lekla. Cítila. Ona cítila znechucení. Po stovkách let cítila. Ztěžka polkla a znovu se usmála.
„Neboj se, bude to bolest méně než to, co cítíš tady.“ Druhou ruku mu položila na levou část hrudi a pomalu se k němu naklonila.
„Připraven?“ zašeptala. Muž se usmál a pomalu přikývnul.
Magdalene se ještě naposledy zamyslela a poté ho krátce políbila na rty. Odtáhla se, zahleděla se do jeho stále otevřených očí, nyní již bez života, rozloučila se se starým známým havranem a šla.
Znechucena lidmi, jejich sebestředností, závistí a krutostí. Znechucena tak silně kvůli těm očím. Lidé by neměli mít takové oči. Plné neskutečné bolesti.
Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Magdalene 2:
Ty jo holky, děkuju moc :). Budu přemýšlet o tom, že bych udělala něco většího s mojí milovanou Magdalene, ale musím to zvážit :). Abych ji v důsledku jenom nezprznila.
Wow. To bylo bombastické. Ale LeaLee má pravdu. Proč je Magdalene věnováno jen drabble? 
Skvělé. Musím přiznat, že se mi to líbí víc než Magdalene 1. Je to takové zvláštně kruté, ale přitom trochu poetické - pokud to tedy nebyl záměr, ale tak to na mě působí. 
Fakt povedené. 
Přijde mi docela líto, že jsi vytvořila, tak zajímavou postavu jako je Magdalene a nevěnovat jí víc než jen drabble. Škoda
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!