Co dodat? Prostě povídka. V podstatě pocity nějakého snílka...
21.02.2011 (19:00) • Noni • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 1041×
Myšlenkami se nořím propastí dolů. Hluboko dolů. Do tmy. Do tmy mého podvědomí. Tma. Vidím tmu anebo nevidím? Tato otázka se rozlousknout nedá.
Temnota nabírá šedosti a mění se v mlhu. Já kráčím v před blíž a blíž… Blíž čemu? To netuším. Jen kráčím. Pozvednu ruku. Jakmile ji natáhnu před sebe, zmizí ve spárech šedavé mlhy.
Toto je můj svět. Můj svět podvědomí. Jsem sama, nerušena ničím. Nikým. Zde mám klid, ale jak kráčím dál, spatřím záblesk tak světle modravého světla až mi připomíná modráska.
Vidím pravou podobu mého podvědomí. Svět, kde kytky kvetou nepřetržitě. Můj svět. Svět mého podvědomí.
Autor: Noni, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Hluboko v podvědomí:
Pááni.. krásně napsané ;) 
No jo je to úžasný pocit mít u povídky 0 komentářů!
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!